Magnitudo
Hvězdy vznikají gravitačním shlukováním oblaků mezihvězdného prachu a plynu. Jsou to horká tělesa obvykle kulového tvaru a jsou hmotnější než planety. Měřítkem pro porovnání jejich svítivosti, hmotnosti a průměru je udávané Slunce, které je průměrnou hvězdou. Jejich jasnost na obloze dělíme do hvězdných tříd, zdánlivá hvězdná velikost – magnitudo, značeno – m. Nejjasnější hvězdy jsou kolem nulté hvězdné velikosti 0,0m ( Sírius dokonce -1,4m ). Nejslabší hvězdy ještě viditelné okem do hvězdné velikosti +6,0m. Při pozorování dalekohledem nám množství hvězd přibývá s velikostí průměru objektivu. Menším dalekohledem vidíme od 6-9,0m, středním od 9-11,0m a velkým od 11-16,0m. Hvězdy 16-24,0m jsou už pro velké průměry dalekohledů. Nádhera se takhle přiblížit ke hvězdám…
S fotoaparátem, který je velmi citlivý, se dostaneme do problému, co s tím „množstvím hvězd“, které vadí při úpravách obrázků. V grafickém zpracování každé přidání jasu sice objekty na obrázku zvýrazní, ale hvězdy taky a ještě ke všemu se zvětší nepěkně na průměru. Prostě oddělit na obrázku objekt od hvězd nejde, proto se s tím stále peru.
19..a 20.července, bylo sice pár dní do úplňku – neodolal jsem. Při testech fotoaparátu a nového filtru vzniklo několik obrázků hvězdokup.
- Ve Střelci jsem zkusil otevřenou hvězdokupu M25.
- Jedna z prvních objevených kulových hvězdokup – M22. Jasnější než kulová hvězdokupa M13.
- M11 - nebo-li Divoká kachna, nejbohatší otevřená hvězdokupa. Jasné modré hvězdy na obrázku jsou ve skutečnosti velmi mladé.
- Nakonec jsem si nechal lahůdku – překrásné otevřené hvězdokupy NGC 884+869 ( H+CHí ). Vizuálně jsou úžasné.
Všechny jsou na Hvězdokupy
.