Jaký vybrat dalekohled? | AstroFoton.cz
zpět

Zpět na informace

Jaký vybrat dalekohled?

Po roce 1945 byly v prodeji objektivy různých průměrů. Nejznámější jsou Monar nebo Binar, kde byl průměr 100mm  s relativním otvorem 1:4,5.  Mají docela dobré optické vlastnosti, velkou světelnost a velká zorná pole.  Komety, hvězdokupy, mlhoviny a samotná Mléčná dráha jsou dobře pozorovatelné ( A. Mrkos našel s tímto dalekohledem několik komet ). Pro Slunce, Měsíc, planety -  kde není rozhodující světelnost, ale rozlišovací schopnost -  se však nehodí. Monar jsem zdědil. Po předělání do jiného kabátu jsem ho dost používal na stativu pro rychlé „kukendo“.  Řešení v podobě vkládaných clon před objektiv (otvor zmenšen na 65mm) za cenu zmenšení rozlišovací schopnosti,  mi pomohla pozorovat také  Slunce, Měsíc a planety i při větším zvětšení.

sestava-juste-100

Protože mám jedno místo s montáží jen na pozorování,  uvažoval jsem o větším průměru. Jaký dalekohled vybrat?  Existuje spousta vynikajících konstrukcí dalekohledů, které tady nebudu rozebírat. Každý se hodí na něco jiného a je na každém z nás, co si vybere. Pro výběr mého dalekohledu pro pozorování jsem zvážil

  • Nosnost montáže ( do 13kg )
  • Univerzálnost použití ( planety, mlhoviny a možnost foto )
  • Počasí, kolik dnů je pro pozorování  ( asi 3% ze 100% )

Z toho vznikl další výběr

  • Průměr objektivu
  • Velikost
  • Váha
  • Rovné pole
  • Použití okulárů 2″

Výběr

  • Volba padla na Vixen Visac s označením VC200L

Proč?

  • Lehký
  • Není robustný
  • Světelnost 200/f9 – rovné pole
  • Světelnost lze reduktorem upravit na 200/f 6,4 – rovné pole
  • Pro celkové pohledy pohodlné okuláry 2″.
  • Možnost astrofoto

Použití tabulky

Ve  výběru dalekohledu mi pomohla, tak trochu tabulka pro zvětšení, kde pro mě hrály 2“ okuláry velkou roli.  Výsledky jsou dost zajímavé, proto je uvedu pro srovnání. Jedná se o tři dalekohledy různých světelností.  Pro porovnání jsem použil okuláry TV se zorným polem 68°.

  1. 200/1800 f9
  2. 200/1280 f6,4
  3. 200/900/f4,5

Příklady

Příklad je z tabulky nejlepší jasnost, nebo-li „brouzdání“ po obloze – pupila 4mm.

  • 200/f9    – pupila 3,9mm -zvětšení 51x -rozlišení 3,9′ ‘- zorné pole 79′ -okulár 35mm/2″
  • 200/f6,4 – pupila 4,2mm -zvětšení 47x -rozlišení 4,2″ -zorné pole 86′ -okulár 27mm/2″
  • 200/f4,5 – pupila 4,2mm -zvětšení 47x -rozlišení 4,2″ -zorné pole 86′ -okulár  19mm

Příklad z tabulky celkové pohledy na oblohu – pupila 2,5mm.

  • 200/f9    – pupila 2,7mm – zvětšení 75x -rozlišení 2,7″ – zorné pole  54′ -okulár 24mm/2″
  • 200/f6,4 – pupila 2,5mm – zvětšení 80x -rozlišení 2,5″ – zorné pole  51′ -okulár 16mm
  • 200/f4,5 – pupila 2,4mm – zvětšení 82x -rozlišení 2,4″ – zorné pole  50′ -okulár 11mm

Příklad z tabulky detailní pohledy na oblohu – pupila 1,5mm.

  • 200/f9    – pupila 1,4mm -zvětšení 139x -rozlišení 1,4″ -zorné pole 30′ -okulár 13mm
  • 200/f6,4 – pupila 1,4mm -zvětšení 142x -rozlišení 1,4″ -zorné pole 29′ -okulár   9mm
  • 200/f4,5 – pupila 1,6mm -zvětšení 129x -rozlišení 1,6″ -zorné pole 32′ -okulár   7mm

Příklad z tabulky nejvyšší užitečný výkon – pupila 0,5mm.

  • 200/f9    – pupila 0,6mm -zvětšení 360x -rozlišení 0,60″ – zorné pole 11′ -okulár 5mm
  • 200/f6,4 -pupila 0,5mm -zvětšení 427x -rozlišení 0,60″ – zorné pole 10′ -okulár 3mm
  • 200/f4,5 -pupila 0,6mm -zvětšení 360x -rozlišení 0,60″ – zorné pole 11′ -okulár 2,5mm

Jsou tři věci, které rozhodly.

  1. Při změně světelnosti dalekohledu v tabulce  se nám hodnoty tak zase nemění. Pupila, zvětšení, rozlišení a zorné pole je skoro na stejno. Změna je jen u okulárů. Pro celkové pohledy rád používám pohodlnější 2“ okuláry. ( Ale pozor, na příkladu ještě uvedu hodnoty pro 200/4,5 s okulárem 35mm/2″- zvětšení 26x, pupila 7,8mm, což není moc optimální )
  2. Jelikož světelností narůstají vady na optice, tak  rovné pole u 200/f6,4  a  200/f9 mě taky přesvědčilo – další možnost pro astrofoto.
  3. Abych neudělal chybu při výběru,  porovnával jsem zapůjčenou N200f4 se svoji N200/6,4 a upřímně -  rozdíl světelnosti se moc nedotkl objektů v zobrazeném poli, ačkoliv je teoretický rozdíl dost velký.  Snad hůře na tom byla 200/f4 v okrajích, kde koma byla dost patrná a narostla se zvětšením.

Doslov

Takže asi takhle jsem došel k výběru svého pozorovacího dalekohledu. Upozorňuji, že to je jen můj osobní názor a hodnocení.  Prakticky budeme hledat vždycky nějaký kompromis pro celkové pohledy na oblohu, mlhoviny či planety. Přeji každému šťastnou ruku při výběru malého či velkého dalekohledu a hodně štěstí na jasnou noční oblohu…

.