Pohled na oblohu – Bortleho stupnice
V Čechách už prakticky temná noční obloha 
vymizela a je už opravdu úplně jedno, zda-li je letní nebo zimní. Kvalitu tmavosti oblohy neměřím zatím nejobjektivnější metodou – v magnitudách na čtvereční úhlovou vteřinu přístrojem Sky Quality Meter – což by bylo asi nejlepší, ani nepoužívám k určení tmavosti oblohy devítibodovou Bortleho stupnici – hrubý odhad světelného znešištění oblohy, podle zrakové možnosti pozorovatele. Pro velký obsah informací, Bortleho stupnice neuvádím – na internetu je v různých překladech.
Co používám a proč?
V článku, Meridián a pozice, popisuji osobní pocit při pohledu na zdejší oblohu – pohled z trychtýře, mlha přede mnou, mlha za mnou. V Bortleho stupnici - úrovně devět, osm, sedm a šest, se mě moc netýkají. První tři úrovně neznám, možná třetí jsem „kdysi viděl“ a prý jsou u nás nedostupné. Při astro-expozici se možná pohybuji mezi čtvrtou a pátou úrovní Bortleho stupnicí - při jasné obloze. Problém s určením nastane v okamžiku příchodu mlhy nebo oparu :
- Přes mlhu se nedá určit úroveň.
Proto jsem začal uvažovat, jak upravit a zpřesnit pohled na oblohu, abych mohl dělat vyhodnocení astro-expozice vůči obloze. Tady nastal problém s definicí – obloha není počasí a počasí není obloha. Pro mé poznámky potřebuji pohled na oblohu se vším všudy - provázanost je veliká. Podrobněji na Počasí- obloha.
Celou stupnici jsem si tedy zjednodušil a upřesnil tam, kde mě nejvíce trápí. (UP - Změna od 23.03.2011, zpřesňuji měření jasu oblohy přístrojem Sky Quality Meter SQM -L – Mag.oblohy.)
- Pět mlhavých stupňů, 1-5 z 5.
Obloha
- Jasno – Mléčná dráha…
- Jasno, opar 5-15%, viditelné velké množství hvězd…
- Jasno, na 25% mlha, viditelné seskupení hvězd…
- Jasno, na 50% mlha, vidět jsou ještě hvězdy…
- Jasno, na 75% mlha, vidět už jen velké hvězdy…
Jasno ve stupnici je pomyslné – při pohledu na zdejší oblohu a je uvedeno u náhledu obrázku ( obloha 1-5 z 5). Subjektivní hodnoty, udávané u náhledů astro-obrázků – nejsou pro celou oblohu, ale jen pro fotografovaný objekt a jeho blízké okolí.
Přikládám ještě informaci o fázi Měsíce, který rovněž ovlivňuje kvalitu expozice a je uveden u náhledů v procentech. Schéma fáze Měsíce – možnost staženi obrázku.
Měsíc
1. Před úplňkem 0,0 až na +99,9%.
2. Měsíc v úplňku 100%.
3. Po úplňku – 99,9 až k 0,0%.
4. Měsíc v Novu 0%.
Ukázka expozic
Porovnání expozic v různém stupni oblohy. M42 – Velká mlhoviny v Orionu, kterou vyfotil H.Draper už v roce 1880 (jako první mlhovinu vůbec), se mi shodou okolností pro porovnání zrovna hodí. Článek o vzniku expozice M42 – najdete zde. Ukázka oblohy 2-3-4 z 5, ISO 800 a 8min. Celé pole 98′x65′.
.
Pro porovnání expozic jsem ještě připravil méně výraznou galaxii NGC4236, ISO 800, 8min. Ukázka oblohy 2-3-4 z 5, kterou jsem dodatečně dofotil. Detail přibližného pole 35′x23′.
.
Závěr
V místních podmínkách, větší tmavost noční oblohy asi ovlivnit opravdu nejde, s tím jsem se jednoduše smířil a nestěžuji si - může být hůř. Naopak, kdyby by bylo komu, tak bych si postěžoval na velmi časté mlhy, které si lehnou v údolí a leží s různou propustností – snažím se tedy rychle si zvyknout. Postěžoval bych si i na změny počasí – radši se prakticky přizbůsobím. Proč?
- Protože bych opravdu moc expozic neudělal.
Článek s výsledky jednotlivých expozic při obloze 2-3-4 z 5 – zpracování Astro-Juste, 3x po třech expozicích Obloha a expozice. Související článek Pohled na oblohu optikou - seeing. Porovnávací data před a po expozici Měření 0,00mm v čase. Měření světelného znečištění jasu oblohy přístrojem SQM-L.
.