Proč počasí-obloha? | AstroFoton.cz
zpět

Zpět na informace

Proč počasí-obloha?

V minulosti měli meteorologové jasnou představu, co se děje nad zemským povrchem a co zatím stojí – sluneční záření. U vzniku prvních meteorologickým pozorování nebyl nikdo jiný, než opět Galileo Galilei, který vedl katedru v Padově v letech 1592-1610. Buď sám nebo z jeho podnětu byly vyrobeny první přístroje pro meteorologii – termoskop (termometr), srážkoměr, vlhkoměr a tlakoměr. Teprve v 17.stol. se ve Florenci podařilo vyrobit kalibrované trubice, opatřené stupnicí. V souvislosti s vývojem teploměru a jeho dělené stupnice (F, °C) , proslula na počátku 18.stol. jména Fahrenheita a Celsia.

Teplota a vlhkost

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou a je to opravdu věda. Sehnat všeobecné informace, problém není, ale sehnat informace, které by mi trochu pomohly, to už problém je.  Nezbylo mi tedy nic jiného, než teorii převést trochu do praxe . Pustil jsem se do měření vlhkost a teploty při expozicích, což na laika, zas tak složité není.

Teplá a studená fronta

Následovalo sledování studené a teplé fronty, které jsou velmi odlišné. Teplá fronta postupuje pozvolna a otepluje vzduch i při zemi ( u nás výskyt podzim, zima), ale i obráceně, když slunečního svitu je málo, dojde k ochlazení při zemi, vznikne teplotní inverze, doprovázená třeba i neprostupnou mlhou. Příchod studené fronty je horší, změny jsou rychlé a nečekané ( častější výskyt v létě) a nemusí se ochladit, na konci přechodu fronty může dojít až k vyjasnění.

Mlha

Nakonec do řádku poznámek připisuji mlhu – hlavní brzdu kvality expozic a věřte, není mlha jako mlha. V meteorologii mlha patří mezi jevy zhoršující dohlednost, tak jako zákal a kouřmo. Zákal je způsoben pevnými mikroskopickými částicemi s nízkou vlhkostí, zbarvení je v hnědých odstínech. Kouřmo jako mlha se začíná tvořit ve vyšší vlhkosti a v přízemní vzduchové vrstvě, kde se nasytí vodní párou – kouřmo vodními kapičkami (v průhlednosti vychází lépe) a mlha vodními kapkami. Jak vznikají? Nechá se použít definice : Rosný bod  je teplota, kdy vzduch je právě nasycen párou a při dalším poklesu teplot se vysráží na vodní kapičky.

  • Není mlha jako mlha, může mít různou průhlednost – mlha leží nad zemí a vertikálně může být výška od pár metrů až po několik stovek metrů.
  • Mlha ( opar ) není všude stejná, hustší nad horizontem, řidší a rozdílná na více místech k zenitu.
  • Pro průhlednost mlhy jsem si vytvořil tabulku a ještě dodatečně upřesnil – pět mlhavých nočních stupňů,  obloha 1-5 z 5.

Pro další poznání vztahů jsem zkoumal rozdíly v chování a ve vývoji. Mlhy se tedy ještě rozdělují na  – radiační, advekční a frontální.
Radiační mlhy jsou nejhorší : Vznikají v bezoblačném počasí a jsou lokální a tvoří se v druhé polovině noci, kdy se zemský povrch ochlazuje, ochlazuje i přilehlou vrstvu vzduchu a pokud je vlhká – vznikne radiační mlha v podobě údolní a městské.
Advekční mlhy : Teplý vzduch proudí na vychlazený zemský povrch. Doprovodný jev, mrholení a v noci se přidá radiakční mlha.
Předfrontální, zafrontální, frontální mlhy : Vznikají se zvýšenou vlhkostí. Před příchodem teplé fronty – předfrontální, kde teploty se moc nehýbou nebo jen kolísají a postupem studené fronty – zafrontální, kde naopak teplotní změny jsou rychlé, s častou oblačností.  Frontální mlhy -  jsou krátkodobé, ale rozsáhlé s oblačností až k zemskému povrchu.

Počasí – obloha – teplota

Sbírání teoretických informací nebylo tak náročné jako zpracování a vyhodnocení naměřených dat. Asi ještě není všem dnům konec a chvilku zřejmě  potrvá, než  vztahy počasí, oblohy a teploty, v mé „pozici trychtýře“,  konkrétně vyhodnotím.

  • Použití teoretických výsledků už v praxi delší dobu používám, ale stále je o čem přemýšlet.
  • Vyhodnocení všeobecně, není asi možné  použít, jelikož podmínky jsou jiné v údolí, na louce a na kopci.
  • Článek je stvořen spíše pro otázku : známe své místo pro pozorování a fotografování?

Doslov

Vzhledem k vytvořené mlhavé stupnici a spojení pojmů  při vyhodnocení dat počasí – obloha – teplota, musím připomenout, že prakticky lze pojmy spojit.

  • Každá změna počasí, přinese změnu průhlednosti oblohy,  změnu teploty a změnu relativní nuly (0,00mm) na mechanickém odečtu dalekohledu.
  • Pohyb relativní nuly (0,00mm) může být stabilní ( teplota beze změn, ale může a nemusí se změnit průhlednost oblohy) nebo nestabilní ( teplota se změní, ale může a nemusí se změnit průhlednost oblohy).

Jak se říká  – všechno se vším souvisí.  Aby nedocházelo  k rozporům ve významu  počasí – obloha – teplota a pojmy bylo možné společně definovat, spojuji slova  počasí  a  obloha a rozděluji závorkou slovo  (obloha)  na konečnou podobu :

  • počasí (obloha)

Téma počasí (obloha) je součástí článku Pohled na oblohuOstrost a ostření expozice.

.